Jindřich Vacek, Limba cehă pentru avansaţi, Universitatea din Bucureşti 1987

 

Učebnice češtiny pro pokročilé je pokračováním Učebnice češtiny (Curs practic de limba cehă, Universitatea din Bucureşti 1985), určeným posluchačům 2.–4. ročníku bukurešťské bohemistiky. Podobně jako v případě svých ostatních učebnic musel autor přihlížet ke specifickým podmínkám práce rumunských bohemistů (téměř naprostý nedostatek kontaktu s rodilými mluvčími češtiny, nedostupnost českých knih, velmi omezená možnost tehdejší Československo navštívit). Právě proto se snažil poskytnout žákům co nejbohatší studijní materiál, což může být v praxi velmi užitečné, ale také zavádějící.

Kniha je rozdělena do 21 lekcí, z nichž každá se dále dělí na tři části, A, B a C, z nichž povinně se probírá jenom část A. V dodatcích student najde krátký slovníček hovorových výrazů (viz ukázku), 56 syntaktických konstrukcí vyjadřujících postoj mluvčího k ději (viz rovněž ukázku; viz též naši stránku věnovanou úvodu do jazyka českého literárního textu) a rejstřík lexikálních jednotek v učebnici obsažených. Po zvládnutí všech textů v učebnici by měl posluchač znát přinejmenším 3500 českých slov.

Každá lekce je věnována určitému tématu, probíranému v částech A a C. Úvodní texty všech lekcí tvoří souvislý příběh, vyprávění o návštěvě české studentky v Bukurešti a o jejích setkáních s rumunskými přáteli (včetně banátských Čechů).

Část A je vždy uvedena delším dialogem, jehož obsah je vzápětí reprodukován formou krátkého článku. V textu dialogu i v textu článku jsou vždy podtrženy výrazy a obraty příznačné buď pro mluvený, nebo pro psaný spisovný projev. Po těchto úvodních textech následují „Poznámky k textu“, kde jsou některé české výrazy a obraty vysvětlovány a co možná nejdůsledněji konfrontovány s vyjadřováním v rumunštině. Za „Poznámkami k textu“ najde student „Stylistické varianty“. Tam se učí nejen určitou myšlenku vyjadřovat různým způsobem, ale také rozlišovat stylistické zabarvení různých výrazů a vět, které se v konkrétní situaci dají použít. Význam této části lekce spočívá v tom, že student si nezvyká stereotypně opakovat vždy tatáž slova a věty, ale dokáže svou verbální reakci obměňovat přiměřeně okolnostem. V rámci autorovy celkové koncepce výuky češtiny na univerzitě v Bukurešti znamená zvládnutí tohoto materiálu další krok na cestě k výchově překladatelů literárních textů. V této souvislosti je ovšem třeba upozornit na několik skutečností:
   a) materiál v této části lekce rozhodně nemá nahrazovat slovník synonym, některé výrazy uváděné vedle sebe bychom za synonyma ani považovat nemohli;
   b) autor studentovi vždy předkládá několik možností, jak danou myšlenku vyjádřit, ale nepokouší se uvádět možnosti všechny (pokud je něco takového vůbec možné);
   c) autor si byl vždy vědom toho, že jazyk se vyvíjí a že učebnice v podobě, v níž byla publikována, časem nutně zastará. Nepředpokládal však tak rychlý vývoj jazyka. Čtenář by mezi hovorovými výrazy v knize marně hledal dnes velmi frekventované hustý (To je hustý!), naopak podstatné jméno fotka, v sedmdesátých letech hovorové, dnes výrazně hovorovou nuanci ztrácí. Stylistické zabarvení výrazů a obratů je naznačováno několika zkratkami, totiž
    col. – hovorové (colocvial)
    col.?
– snad hovorové, mírně hovorové (u
şor colocvial)
    col.!
– výrazně hovorové (foarte colocvial)
    fam.
– silně hovorové, familiární (familiar)
    livr.
– knižní (livresc)
    livr.?
– snad knižní, mírně knižní (u
şor livresc)
    livr.!
– výrazně knižní (foarte livresc).
Sám autor i osoby v jeho okolí mnohdy váhali, jaké stylistické zabarvení určitému slovu nebo slovnímu spojení přisoudit. Každý Čech mluví jinou češtinou, navíc jev tak živý a proměnlivý jako jazyk nelze násilím spoutávat a dělit do zjednodušujících kategorií. Proto tato část lekce nemůže nahradit stálý intenzivní kontakt s živým jazykovým projevem.

Oddíl A lekce pokračuje slovníčkem k úvodním textům. Vedle výrazů v lekci uvedených obsahuje slovníček i některá slova příbuzná. Jednotlivé lexikální jednotky jsou uváděny způsobem méně obvyklým, každá z nich je totiž opatřena čtyřmístným číselným kódem (pro větší přehlednost textu je kód uváděn vždy jen u každé páté lexikální jednotky). To proto, že některé části lekcí jsou nepovinné; když si student neosvojí slova obsažená v nepovinných oddílech B a C, může je v případě potřeby dohledat v rejstříku na konci knihy podle číselného kódu. (V rejstříku nejsou uváděny rumunské ekvivalenty, poněvadž jejich uváděním by rozsah textu knihy neúměrně zbytněl.) Na slova, která mají více významů, v učebnici mnohdy neuváděných (hrát, vypravovat aj.), upozorňuje zkratka H.

Češtině pro pokročilé už není probírána gramatika, důraz se zde klade na stylistické aspekty jazyka. Systematicky se probírají různé významy sloves v různých vazbách.

Cvičení, další část oddílu A, se zaměřují na 1. konverzaci vycházející z úvodního textu, 2. procvičování topiky (zejména postavení nepřízvučných slov v české větě, které cizincům působí značné potíže), 3. opakování gramatických tvarů probíraných v kurzu pro začátečníky, 4. rozvádění a obměňování dialogů, 5. diskuse na různá témata, 6. vyprávění podle skutečnosti, 7. procvičování slovní zásoby (synonyma, homonyma, jejich stylistické zabarvení), 8. překlad do rumunštiny (spojený zejména s procvičováním významů českých sloves). Při řešení cvičení jsou žáci nuceni odpovídat i na otázky, na které v textu lekce odpovědi nenajdou, v dialozích musí řešit neobvyklé situace, zkrátka nemohou se omezovat na mechanické reakce a musí projevit vlastní představivost.

Část B je nepovinná a vyznačuje se poněkud neobvyklým charakterem: posluchač se v ní neučí česky mluvit, ale přemýšlet. Je to metoda neobvyklá, ale velmi účinná, zejména když nemáme možnost procvičovat cizí jazyk formou konverzace.

Část C, rovněž nepovinná, obsahuje doplňkovou četbu, zaměřenou na intenzivní rozšiřování české slovní zásoby. Témata jsou velmi rozmanitá, najdeme zde informace o příchodu Čechů do Banátu, ale také krátkou lekci hry na kytaru, vyprávění o rázovité figurce staré Prahy, kuchyňský recept, článek o původu lidové fantastické pohádky, text o krizi moderní rodiny a rozvodovosti apod.

Tato učebnice studentům nepochybně poskytla možnost poznávat (raději se vyhněme slovu „poznat“) češtinu lépe, nežli ji mohla poznávat předchozí generace rumunských bohemistů, autor si však je a vždy byl vědom toho, že
   do každé jazykové učebnice její autor nutně vnáší subjektivní prvky,
   jazyk je nesmírně dynamický a věčně proměnlivý jev, který musíme nechat žít vlastním životem,
   to, co začátečník považuje v jazyce za nejpodstatnější, totiž gramatika a základní slovní zásoba, jsou jen jakési sloupy, jejichž rovněž proměnlivé tvary skýtají oporu onomu nevypočitatelnému, nesmírnému a jen obtížně uchopitelnému jevu, jímž je jazyk,
   a že každá učebnice je nutně nedokonalá.

Vzhledem k obsáhlosti a složitému členění knihy uvádíme celou první lekci, část dodatků a přehled článků do učebnice zařazených v rámci doplňkové četby. 

 

PRVNÍ LEKCE                            PO PRÁZDNINÁCH

  A. Setkání v autobusu

(MARTIN, český student z Banátu,
DANIELA, rumunská studentka z Bukurešti)

MARTIN:   Ahoj, Danielo! Jsi to ty?

DANIELA:  Ahoj, Martine! Člověče, tebe už jsem dlouho neviděla.

MARTIN:   To víš, byly prázdniny.

DANIELA:  Kde jsi byl? Byl ses někde podívat?

MARTIN:   Jenom čtrnáct dní u moře, jinak jsem byl u našich v Jevíčku. A ty?

DANIELA:  Představ si, že jsem byla v Praze.

MARTIN:   Vážně? A jak jsi se tam dostala? Jako průvodce?

DANIELA:  Ne, byla jsem tam se zájezdem. Jako turista.

MARTIN:   Jako turista? Já myslel, že děláš průvodce.

DANIELA:  Zatím jenom ukazuju Čechoslovákům Bukurešť, do ciziny ještě jako průvodce nejezdím.

MARTIN:   To je škoda. A co vám v Praze všechno ukázali? Mohla jsi si to tam trochu prohlédnout sama? Víš, já tyhle zájezdy moc rád nemám, radši všude jezdím sám.

DANIELA:  Počkej, my jsme nebyli jenom v Praze. Tam jsme byli jen čtyři dny, další čtyři jsme byli v Brně a zbytek v Bratislavě. A program byl docela slušný, až na pár společných akcí jsme si mohli jít, kam jsme chtěli.

MARTIN:   Tak to tedy šlo. Já už jsem se lekl, že vás vodili z muzea do muzea. Takové cestování pro mne není. A kde jsi byla ještě?

DANIELA:  Čtrnáct dní u babičky v Brašově. To víš, ta je ráda, když jí někdy přijedu s něčím pomoct, už je jí hodně přes sedmdesát. A pak jsme s Doinou trochu jezdily po Rumunsku.

MARTIN:   A kde jste všude byly?

DANIELA:  No, tak moc jsme toho zase nestihly. Pár dní jsme byly u moře, pak jsme s batohem na zádech chodily po Moldavsku a nakonec jsme se vypravily do Maramureše.

MARTIN:   To jste toho viděly dost.

DANIELA:  Kdepak, ještě jsme měly v plánu Banát. Doina má v Caransebeşi tetičku, tak jsme si říkaly, že se u ní zastavíme a pak se pojedeme podívat, co děláš.

MARTIN:   To jste měly. Pár dní v Jevíčku by vám neuškodilo, aspoň byste si popovídaly česky.

DANIELA:  My jsme chtěly, ale už nám to nevyšlo. Doina neměla čas, jela do toho Maďarska a bála se, že to nestihne.

MARTIN:   Já vím, já jsem od ní dostal pohled z Budapešti. Doina jela taky se zájezdem?

DANIELA:  Ne, ta jela sama.

MARTIN:   Jako ostřílený turista?

DANIELA:  Počkej, teď jsem ti nerozuměla. Jak jsi to říkal? Jaký turista?

MARTIN:   Ostřílený.

DANIELA:  Co to znamená? To jsem ještě nikdy neslyšela.

MARTIN:   No, řekněme zkušený. Myslím to tak, jestli si Doina, když někam jede, ví tak dobře rady.

DANIELA:  To já nevím, ona tam byla u příbuzných. 

 

Daniela byla o prázdninách na zájezdu v Československu, navštívila Prahu, Brno a Bratislavu. V každém z těchto měst se zdržela čtyři dny. Daniela nemá ráda zájezdy, jejichž program se omezuje na prohlídku kulturních památek, s prázdninovou cestou do Československa však byla spokojena. S výjimkou několika společných akcí měla dostatek volného času na to, aby si československá města prohlédla sama. Daniela pracuje také jako průvodce turistů, ale zájezdy do zahraničí ještě nedoprovází, zatím jenom provádí turisty z Československa Bukureští.

Část prázdnin strávila Daniela s Doinou, cestovaly spolu po Rumunsku. Několik dní byly u moře, potom se pustily pěšky do Moldavska a nakonec se vydaly do Maramureše. Původně měly v úmyslu podívat se také do Banátu. Doina má v Caransebeşi tetu, a tak si říkaly, že ji navštíví a potom pojedou za Martinem do Jevíčka. Z návštěvy Jevíčka ale sešlo, Doina se totiž chystala na cestu do Maďarska. Doina není zvlášť zkušený turista, ale do Budapešti jela sama, má tam příbuzné.

Martin byl o prázdninách jenom dva týdny u moře, zbytek léta strávil u rodičů v Jevíčku. 

 

POZNÁMKY K TEXTU

1. „Tebe jsem už dlouho neviděla.“ „To víš, byly prázdniny.“
Pe tine nu te-am mai văzut de mult.” „Ce vrei, a fost facanţă.”

2. Byl jsem u našich.
Am fost la ai mei.

3. Já myslel, že děláš průvodce.
La persoana întâi, forma verbului auxiliar poate fi omisă, dacă persoana şi numărul sunt exprimate prin pronume personal. (Já tam přišel, a oni nebyli doma. My mysleli, že večer nepřijdeš.)

4. Pomoct
Forma pomoct aparţine mai degrabă cehei comune. În această carte apar formele din ceha comună, la care numărul silabelor diferă de cel dn limba cehă. Păstrarea formei literare ar suna oarecum articial.

5. Tak moc jsme toho zase nestihly.
Chiar atât de mult n-am reuşit (să vedem).

6. To jste toho viděly dost. (Tak to jste…)
Înseamnă că aţi văzut destul de mult.

7. „Chtěly jsme přijet do Jevíčka.” „To jste měly.
„Am vrut să venim la Jevíčko.” „Trebuia s-o faceţi./Era cazul.

8. Jela do toho Maďarska.
Prezenţa pronumelui demonstrativ arată că este vorba de o călătorie cunoscută, despre care s-a vorbit.

9. „Doina jela taky se zájezdem?“
„Ne, jela sama.“ – „Nu, s-a dus singură.”
„Ne, ta jela sama.“ – „Nu, ea (spre deosebire de mine) s-a dus singură.

10. Myslím to tak
Vreau să spun

11. zvlášť zkušený turista
…deosebit de experimentat, cu foarte multă experienţă

Altceva înseamnă: „Dejte mi to zvlášť (separat)

 

STYLISTICKÉ VARIANTY

Ahoj. – Nazdar. – Čau. (fam.)
Tebe už jsem dlouho neviděla. – Tebe už jsem neviděla, ani nepamatuju. (col.)
čtrnáct dní u moře – dva týdny u moře – čtrnáct dní/dva týdny na pobřeží (mai rar)
Vážně? – Opravdu? – Skutečně? (livr.!) – Fakt? (col.!)
Program byl slušný. – Program nebyl (tak) špatný. – Program docela ušel. (col.?)
Až na pár akcí – kromě několika akcí – s výjimkou několika akcí (livr.!
Mohli jsme si jít, kam jsme chtěli. – Měli jsme volno. (doar în acest context)
Jde to. – Není to špatné.
vodit z muzea do muzea – vodit z jednoho muzea do druhého – vodit jenom po (samých) muzeích
To pro mne není. – To mi nevyhovuje. (livr.?) – To mi nesedí. (col.) – To se mi nelíbí. – To nemám rád.
babička – babi (fam.; indecl.)
Je ráda, když přijedu. – Má radost, když přijedu.
Měli jsme v plánu Banát. – Chtěli jsme jet do Banátu – Počítali jsme, že pojedeme do Banátu. – Měli jsme v úmyslu jet do Banátu. (livr.) – Dělali jsme si plány, že pojedeme do Banátu.
Zastavíme se u tety. (col.??) – Zajedeme/zajdeme k tetě. (col.??) – Navštívíme tetu. (livr.?) – Zaskočíme k tetě. (fam., o vizită scurtă) – Podíváme se k tetě.
Pojedeme se podívat, co děláš. – Pojedeme se na tebe podívat.
Pár dní v Jevíčku by vám neuškodilo. – Pár dní/Několik dní v Jevíčku by Vám prospělo.
Už nám to nevyšlo. – Už jsme to nestihly. – Už jsme to nestačily. – Už jsme (na to) neměly čas. – Už nám to časově nevyšlo.
ostřílený turista – zkušený turista – starý turista (col.)
No, řekněme zkušený. – Dejme tomu zkušený. – Něco jako zkušený. – Asi tak něco jako zkušený. – Něco v tom smyslu jako zkušený.
Ví si rady. – Umí si poradit. – Vyzná se. (fam., cam peiorativ: Ta se vyzná!)

         představit si, ím, il pf.   a-şi închipui, a-şi imagina
             představovat si, uji, oval ipf.
         vážně adv.  
serios

             vážný, ější adj.   serios, grav
         zájezd, u m.   excursie (organizată)  
         turista, y m.   turist
0005  zatím   deocamdată; între timp

 

(…)

 

 SLOVESNÉ VAZBY

— VYJÍT

– vyjít z
 1. a ieşi de undeva: Každé ráno vyjdu z domu ve čtvrt na osm. Vyšel z domu na ulici.
 2. a pierde o calitate, capacitate: Uměl jsem anglicky docela slušně, ale už jsem z toho vyšel.
 3. a porni de la o premisă: Při výběru učebnic jsem vyšel (/vycházel) z toho, že většina rumunských studentů rozumí francouzsky.

– vyjít na
 1. a se urca: Vyšel na věž a rozhlédl se po kraji.
 2. apreciere: Vyjde to asi na dvacet tisíc.

– vyjít po: Do prvního patra vyjdu po schodech.

– vyjít s
 
1. a se descurca: Jak jste v létě vyšli s penězi?

 2. a se înţelege: Myslím, že s tchyní moc dobře nevychází.

 _________________________________

vyšla ta rumunská gramatika? (a apărut)
Slunce dnes vyšlo v 6.15. (a răsărit)
Tenhle příklad nám vyšel špatně. (a ieşit)
Na každého vyšly tři obložené chlebíčky. (au revenit)
Mám tolik práce, že mi na čtení vůbec nevyjde čas. (nu rămâne)
Chtěla se dostat na medicínu, ale nevyšlo jí to. (n-a reuşit)
Je celý zesláblý, sotva vyjde schody. (urcă)
Co chceš dělat, až vyjdeš školu? (termini; col.)
Tyhle šaty už dávno vyšly z módy. (s-au demodat)
Snažil se zapírat, ale nakonec vyšla pravda najevo. (a ieşit la iveală)
Je to takový lenoch, na krok z domu nevyjde. (nu face un pas afară din casă)
Proč o tom tolik přemýšlíš, vždyť to nakonec vyjde nastejno. (tot aia e)
Ten úředník mi naštěstí vyšel vstříc. (s-a dovedit a fi binevoitor faţă de mine)

 

—VYJÍT SI
Každý večer si na chvíli vyjdu do parku.(ies)

 

     H výběr, u m.  1. alegere, 2. selecţie
          vybírat, ám, al ipf.  a alege, a selecţiona
          vybrat, beru, bral pf.
       věž, e f.  turn

 

(…)

 

 CVIČENÍ

 

 a) 1. Přečtěte a přeložte úvodní texty. Všímejte si stylistických rozdílů mezi nimi.

 

     2. Odpovídejte na otázky:
Kde byl Martin o prázdninách? Byl tam dlouho? Myslíte, že se mu tam líbilo? A proč? Kam jezdíte raději vy, k moři, nebo do hor? Kde ještě byl Martin v létě? Co tam dělal?
   Co dělala o prázdninách Daniela? Co všechno viděla v Československu? Co myslíte, líbilo se jí víc v Praze, nebo v Brně? Jak tam mluvila? Bylo to pro ni lehké? A co vy, rozumíte Čechům dobře? Jaký byl program zájezdu do Československa? Jela Daniela jako průvodce? Jak asi mluvila v Bratislavě? Vy Slovákům rozumíte? Rozumíte slovenským textům, když je vidíte napsané? Zdá se vám, že je slovenština češtině hodně podobná?
   Proč jela Daniela do Brašova? Co víte o její babičce? Řekněte pár slov o Brašově. Kde všude byla Daniela s Doinou? Kam by se měl český turista podívat v Moldavsku? A proč? Co je zajímavého v Maramureši? Znáte to tam trochu? Jak to bylo s Danielinou a Doininou cestou do Banátu? Myslíte, že se do českých vesnic měly podívat? A proč? Vy jste tam už někdy byli? (În contextul acesta, někdy înseamnă  vreodată, nu uneori.)
   Kde byla v létě Doina? Ona tam někoho má? Jak se jí líbila Budapešť? Co myslíte, jak tam asi mluvila? Který jazyk znáte dobře vy?

 

 b) 1. Odpovídejte na otázky podle uvedeného vzoru:
         Koho jsi potkal v autobusu? V autobusu jsem potkal Honzu. Potkal jsem tam Honzu.

 

S kým jste mluvil(a) na fakultě?
Co jste viděl(a) v Brašově?
Co jste si koupil(a) v knihkupectví?
Který jazyk jste se učil(a) na gymnáziu?
U koho jste byl(a) v Banátu?
Jaký film jste viděl(a) v Kluži?
S kolika českými studenty jste se setkal(a) na Bukurešťské univerzitě?
O čem jste četli(y) v téhle lekci?
Na čem jste byli(y) v Národním divadle?
S kým jste byli na procházce v Herăstrău?
S kým jste šli(y) do Atenea?
S kým jste byli(y) v Ateneu?
S kým jste šel (šla) na návštěvu?
U koho jste byl(a) na návštěvě?
S kým jste jel(a) k moři?
S kým jste byl(a) u moře?
Koho jste pozval(a) do divadla?
S kým jste byl(a) v divadle?
Co jste studoval(a) na fakultě?
Čím jste jezdil(a) na fakultu?
Chodil(a) jste do školy rád(a)?
Co jste měl(a) ve škole nejradši/nejraději?
Co jste si koupili do pokoje?
Kdo všechno spal v tom pokoji?

 

     2. Doplňte příslušné tvary výrazů v závorkách:

 

O (to malé dítě). K (Černé moře). S (hezká žena). V (ten velký pokoj). Na (noční stolek). Do (Národní divadlo). Do (ten nový obchod). Dej to (ten rumunský lékař, pan Popescu). O (ta česká úřednice, učitelka). V (Nové Město nad Metují). Z (Bukurešťská univerzita). Na (návštěva) u (Libuše a Miloš).
   S (otcův bratr). O (dívčina práce). Dej to (matčina přítelkyně, kamarádka). V (Alenina kniha). K (bratrova dívka). Vidím (Janův kamarád). Od (bratrův známý). Od (Evina učitelka). S (matčina kolegyně). Vidím (Janina dcera).

 

 c) 1. Obměňte úvodní rozhovor podle skutečnosti – co jste dělal(a) o prázdninách vy, kde byl váš kamarád (vaše kamarádka) atd.

 

     2. Rozveďte některé části úvodního rozhovoru, např.
 a) co dělal Martin u moře,
 b) co dělala Daniela v Brašově,
 c) co dělala děvčata v Moldavsku a v Maramureši,
 d) co by Martin děvčatům ukázal v Jevíčku, atd.

 

    3. Pokračujte v rozhovorech:
– Co dělal Aurel v létě?
– Prováděl nějaké turisty z Prahy.

– A kde s nimi všude byl?
– …

 

– Kde jsi byl o prázdninách?
– Byl jsem se podívat za Martinem v Jevíčku.
– A jaké to tam bylo?
– …

 

– Tak jak bylo u babičky v Brašově, Danielo?
– Člověče, to byla cesta! Tak napřed mi ujel vlak…
– Jdi! A co jsi dělala?
– …

 

– Ahoj, Karle. Jak jsi se měl o prázdninách?
– Ale, ani se neptej!
– Proč? Stalo se ti něco?
– Představ si, že už jsem byl na letišti, za hodinu jsem měl letět do Bukurešti (za hodinu mi to mělo letět do Bukurešti), a najednou zjistím, že nemám letenku.
– To je ale smůla. Co jsi dělal?
– …

 

– Já se ti divím, Doino, že se ti do té Budapešti chce.
– Proč, prosím tě?
– Já jsem v létě rád, když si můžu odpočinout. Zajedu si k Martinovi do Jevíčka, trochu jim tam pomůžu na poli, a za týden už ani nevím, co je to autobus nebo metro. Co ty na tom cestování pořád máš?
– …

 

    4. Popovídejte si při vyučování na toto téma:
Někteří odborníci tvrdí, že v létě by měl člověk změnit nejen prostředí, ale i společnost. Na prázdniny nebo na dovolenou by prý neměl jezdit se členy vlastní rodiny. Souhlasíte s tímhle názorem? A proč? Můžete uvést nějaké příklady?

 

 d) 1. Vyprávějte:
         a) co jste dělali v létě,
         b) jak si představujete ideální prázdniny,
         c) které byly vaše nejhezčí prázdniny,
         d) nějaký zážitek z prázdnin.

 

    2. Určete stylistické zabarvení těchto výrazů:
kluk, však, navštívit Prahu, zahraničí, radši, slušný program, s výjimkou, ostřílený, strávit někde dovolenou, mít v úmyslu, zdržet se někde tři dny, téměř, čau, choť, tento.

 

    3. K uvedeným výrazům vyhledejte synonyma a určete jejich stylistické zabarvení:
student, přítel, navštívit Prahu, však, téměř, s výjimkou, zdržet se někde tři dny, pracovat jako průvodce, doprovázet zájezd, zahraničí, strávit dovolenou v Rumunsku, ahoj, babička, opravdu?, vědět si rady.

 

    4. Určete různé lexikální významy těchto výrazů:
kolej, hrát, cesta, zdržet se, stát, vyjít, dávat, slušný, provést, lístek, doprovázet, vážný, roh, pustit se, měsíc, zvlášť.

 

    5. Přeložte do rumunštiny:
Nemluvil jsi s našimi? – Co dělá vaše babička? To víš, ta je ráda, když k ní někdy zajdu. – Podívej se do novin, kdy dnes vyjde měsíc. – Dřív jsem hrával tenis, ale už jsem z toho vyšel. – Jak jste v Praze vyšel s korunami? – V poslední době s ním vycházím dost špatně. – Nevíš, jestli už vyšla ta učebnice fonetiky? – Když ti to vyjde, tak se u nás večer zastav. – Myslíš, že takhle ti ten příklad vyjde?

 

     podobný, ější adj.  asemănător
     gymnázium, ia n.  liceu; gimnaziu (învechit)  

(…)

 

 B. O ČEM PŘEMÝŠLÍME

(Ráno)


Co je to? To zvoní budík? Aha, to je u sousedů. Kolik je hodin? Už abych vstával.
Co nejdřív? Dát vařit vodu na čaj. Budu muset koupit sirky, tahle krabička už dlouho nevydrží. A teď umýt.
Jaká je voda? Studená. Teplá nepoteče? No, jde to.
Už vaří voda? Už. Tak teď honem čaj. A nakrájet chleba. Co na něj? Máslo, kousek sýra, salám… Budu muset jít na nákup, lednička je už skoro prázdná.

0075  soused m.  vecin
              sousedka
f.  vecină

              sousední adj.   vecin, din vecinătate
         nejdřív(e) adv.   întâi, mai întâi
         sirka f. (col.)   chibrit
         zápalka f. (livr.)   chibrit

 

(…)

 

 — POZNÁMKA K TEXTU
     Dát vařit vodu na čaj.
     Construcţia dát + infinitiv are sens factitiv, cf.:

 

Dal jsem si spravit boty. (Mi-am dat pantofii la reparat.)
Dal jsem koupit deset rumunských slovníků. (Am cerut să cumpere zece dicţionare române.)
Dal jsem se zavést do Národní galerie. (M-am lăsat condus la Galeria Naţională. Am cerut să mă conducă la Galeria Naţională.)

 

0090  spravit, ím, il pf.                  a repara
             spravovat, uji, oval ipf.

 

STYLISTICKÉ VARIANTY

Kolik je hodin? – Kolik je? (fam.)
Už abych vstával. – Už bych měl vstávat.
dát vařit vodu na čaj – postavit vodu na čaj
honem – rychle
Lednička už je skoro prázdná. – Ledničku už mám skoro prázdnou. – V ledničce už skoro nic nemám. – Lednička téměř zeje prázdnotou. (livr.!)

 

 

 C. DOPLŇKOVÁ ČETBA

 

Rumunsko a  Češi

I když do Rumunska každoročně přijíždějí tisíce československých turistů, Češi a Slováci znají tuto zemi poměrně málo. Je to tím, že většina rekreantů se snaží co největší část dovolené strávit příjemnou zahálkou na písečných plážích černomořského pobřeží a na poznávání písečných pláží černomořského pobřeží a na poznávání vnitrozemí jim zbývá jen málo času. Jen málokdo se cestou k moři zastaví v Kluži nebo v Brašově; Bukurešti se mnozí Češi raději vyhnou, protože se obávají složité dopravní situace v neznámém městě. A přesto patří Rumunsko k zemím, které mohou turistům nabídnout řadu zajímavostí.

Mezi národnostmi, s nimiž se na rumunském území setkáme, nechybějí ani Češi a Slováci. Češi se začali usazovat v Banátu ve dvacátých letech minulého století. Podnět ke kolonizaci neobydleného kraje českými osadníky vyšel od rakouské administrativy, která tím sledovala zajištění hranice. Protože banátská pustina a vojenská služba v těchto podmínkách Čechy příliš nelákala, uchýlila se rakouská správa ke lsti. Pohraniční lesy v této oblasti pronajala k těžbě dřeva oravickému podnikateli Magyarlymu, ale jen pod tou podmínkou, že pracovní sílu si najme v Čechách. Díky výhodným smluvním podmínkám, které Magyarly nabízel, se podařilo získat dostatek dělníků, hlavně v okolí Prahy a v západních Čechách. První čeští osadníci se vypravili do Banátu roku 1823. Na povozech i pěšky se vydali přes České Budějovice, Vídeň a uherskou pustu do neznámého kraje, který se měl stát jejich domovem. Obtížná cesta trvala přes dva měsíce. Jaké však bylo zklamání českých osadníků, když zjistili, že v Banátu je místo slibovaného ráje na zemi čeká jen lesní pustina! Ale ani pak se nevzdali. Postavili si jednoduché chatrče a pustili se do kácení stromů. Postupně na horských stráních vyrůstaly vesnice. Časem si čeští osadníci na život v banátských horách zvykli, po třech letech však přišlo nové zklamání. Magyarly zastavil těžbu a Čechy zanechal v jejich osadách bez jakékoliv pomoci Část osadníků tenkrát Banát opustila, zbytek se přihlásil do rakouské armády. Rakouská správa tak dosáhla svého, získala spolehlivé hraničáře.

Potomci Čechů, kteří přišli počátkem devatenáctého století do Banátu, žijí dodnes ve vesnicích Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál, Svatá Helena, Šumice, Nová Ogradena a částečně i v některých dalších osadách (Bozovici, Berzasca, Cozla, Oršova). Jsou zemědělci, horníky a lesními dělníky.

 

 

          každoročně (livr.)   în fiecare an, anual
          poměrně   relativ
           rekreant m.   cel care işi petrece concediul
           část, i f.   parte
             částečný   parţial
0095H  zahálka f.   pierdere de vreme      
               zahálet, ím, el ipf.   a pierde timpul
            písečný   nisipos
               písek, sku m.   nispi
           pláž, e f.   plajă
           poznávání n.   cunoaştere (proces)
               poznání n.   cunoaştere (rezltat al procesului)
           poznávat, ám, al ipf .   a cunoaşte
               poznat, ám, al pf.   a cunoaşte; a recunoaşte (pe cineva)
           vnitrozemí n.   interiorul ţării 
0100    zbývat, ám, al ipf.   a rămâne
              zbýt, zbudu, zbyl pf.  
           zbytek, zbytku m.   rest       

(…)

CVIČENÍ

 1. Odpovídejte na otázky:

    Co myslíte, kolik Čechů a Slováků asi přijede každý rok do Rumunska? Znají Češi Rumunsko dobře? Proč ne? Kam tady vlastně jezdí? Kam jezdíte v létě vy? Jezdíte tam jenom v létě? Kam ještě v Rumunsku jezdíte? Kam byste chtěl(a) jet, kdybyste měl(a) víc času?

    Které národnostní menšiny v Rumunsku znáte? Znáte jazyk některé národnostní menšiny? Setkal(a) jste se už někdy s banátskými Čechy? Kdo to byl? Jak jste s ním mluvil(a)? Rozuměl(a) jste mu dobře? Jak mluví Češi z Banátu rumunsky? Poznáte, že to nejsou Rumuni?

    Kdy přišli Češi do Banátu? Proč tam vlastně na začátku devatenáctého století přišli? Co chtěla rakouská správa? Chtělo se Čechům do Banátu? Proč ne? Kdo Rakušanům pomohl? Co mu rakouská správa nabídla? Jaká byla její podmínka? Našel Magyarly v Čechách nějaké dělníky? Jak se mu to podařilo? Odkud byla většina českých kolonistů? Kdy odešli do Banátu první Češi? Jak se tam dostali? Kudy se tam dostali? Jak dlouho tenkrát taková cesta trvala? Byla to lehká cesta?

    Jak tenkrát banátské hory vypadaly? Bydlel tam někdo? Co dělali čeští kolonisté, když viděli, že tam není nic jiného než lesy? Vrátili se zpátky do Čech? Co se stalo za tři roky? Co udělali Češi potom, odešli z Banátu? Co udělali ti, kteří tam zůstali?

   Ve kterých banátských vesnicích se dnes mluví česky? Mluví se česky také v Oršově? Jaké město je Oršova? Čím jsou dnes banátští Češi?

 

2. Reprodukujte text článku písemně i ústně.    

 

DODATKY

CÂTEVA EXPRESII COLOCVIALE

áčko n.   písmeno a, skupina A, třída A atd.
ajznpoňák m.   železničář
almara f.   skříň
anglina f.   angličtina
asák m.   asistent
auťák, u m.   auto
bačkora m.   měkký, neprůbojný člověk; slaboch
bacha!   pozor!
  Dávej si bacha.   Dávej si pozor.
balit   seznamovat se, namlouvat si („a agăţa“)
baloňák, u m.   balonový plášť
barák, u m.   dům
basa f.   vězení
bašta f.   dobré jídlo
baštit   jíst
bažant m.   nováček
béčko n.   písmeno b, skupina B, třída B atd.
bedna f.   (chytrá) hlava
bejvák, u   byt
bezva indecl.   skvělý, výborný
bezvadný   skvělý, výborný
bíbr, a m.   bradka, plnovous
biflovat   pilně, ale jen mechanicky se učit(a toci“)
bichle f.   objemná kniha
biják, u m.   kino
binec, nce m.   nepořádek
blázinec, nce m.   zmatek
blbost, i f.   hloupost, nesmyslnost
bodnout někomu   pomoci
bota f.   neobratnost, faux-pas („gafă)
bouda f.   1. léčka, 2. (rar cam, învechit) školní budova
bouchačka f.   kratší střelná zbraň (pistole, revolver)
bouračka f.   1. havárie, srážka aut, 2. demolice
bourák, u m.   (velké, luxusní) auto
bouřka f.   (pánský) klobouk
brácha f.   bratr

(…)

CÂTEVA CONSTRUCŢII SINTACTICE

   În continuare figurează 56 de construcţii sintactice, care pot fi întâlnite relativ frecvent în conversaţie curentă, în dialogurile din filme şi din operele beletristice. Aceste construcţii caracterizează aspectul colocvial al limbii cehe literare. Înţelesul acestor construcţii sintactice poate varia uneori în funcţie de intonaţia cu care sunt rostite.

Fiecare structură sintactică specifică este exprimată printr-o schemă cuprinzând verbul dělat/udělat, urmată de o propoziţie în limba cehă cu acelaşi înţeles, uneori prevăzută cu comentarii suplimentare privind utilizarea ei. În continuare se oferă un exemplu concret de folosire a structurii sintactice respective.

 

1. JEN KDYŽ to udělal./!
   = Hlavní věc je, že to udělal.
   (Jen když tu zkoušku udělal.)

 

2. JEN ABY to udělal./!
   = Bojím se, že to neudělá. (Obava, pochybnost)
   (Jen aby ten slovník sehnal.)

 

3. JEN KDYBY to udělal!
   = a) Přál bych si, aby to udělal. (Přání)
       (Jen kdyby letos přijel!)
       b) Přál bych si, aby to udělal, ale bojím se, že to neudělá. (Povzdech)
       (Jen kdyby nechal toho kouření!)

 

4. JEN JESTLI to udělal./!
   = Pochybuji, že to udělal. Nejsem si jist, zda to udělal.
   (Jen jestli to mléko koupila.)

 

5. JEN to udělat.
   = Stačí to udělat.
   (Šaty jsou připravené, jen je obléknout.)

 

6. JEN to udělej!
   = a) Opovaž se to udělat! (Výhrůžka, zákaz)
   (Jen mu to řekni!)
   b) (Neboj se a) udělej to. (Vybídnutí)
   (Jen to přečti nahlas.)

 

7. JEŠTĚ ŽE to udělal./!
   = Ještě štěstí, že to udělal. Dobře, že udělal aspoň to.
   (Ještě že nám napsal.)

 

8. JEŠTĚ ABY to dělal!
   = To by tak scházelo, aby dělal (i) to! (Nesouhlas, rozhořčení)
   (Ještě aby ten článek sám překládal!)

 

9. JEŠTĚ KDYBY to (TAK) udělal./!
   = Měl by to udělat, ale nemá se k tomu.
   (Ještě kdyby tomu tak rozuměl.)

 

10. JEŠTĚ to (TAK) udělat./!
  
= Měl by to udělat, ale nemá se k tomu.
   (Ještě kdyby tomu tak rozuměl.)

(…)

 

Dodatek z roku 2011: přehled textů doplňkové četby k jednotlivým lekcím

1. lekce:
Rumunsko a Češi

2. lekce:
První kroky na fakultě

3. lekce:
Koníčky, Radosti se štěnětem

4. lekce:
Dorozumívání (Článek pojednává i o komunikaci neverbální, o mimice a gestech příznačných pro různé národy), (kuchyňský) Recept

5. lekce:
Češi a objevování člověka (cestovatelé apod.), Ferda – sirky – Evropa (příběh rázovité figurky ze staré Prahy)

6. lekce:
Každé třetí manželství (otázka rozvodovosti, budoucnost manželské instituce), Z historie rodiny (jako společenské instituce)

7. lekce:
Dva filmy Martina Hollého (Signum laudis, Noční jezdci), Tři české animované filmy (Dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku, Mindrák, Ztracený svět rukavic)

8. lekce:
Z historie Bukurešti, Pověst ze staré Prahy (Faustův dům)

9. lekce:
Bukurešťský skansen, Lidová fantastická pohádka a její původ

10. lekce:
Konstruktivní hádka

11. lekce:
Rumunské Ateneu, Rusalka (obsah opery)

12. lekce:
Tři akordy (na kytaru), Vícedílné oblečení z bavlněné síťoviny a plátna

13. lekce:
České výtvarné umění, Před portrétem hráče na kobzu (Luchianův Mikuláš, hráč na kobzu)

14. lekce:
Osudy národní literatury v zahraničí, Karel Čapek

15. lekce:
Češi a sport, Několik cviků (gymnastických)

16. lekce:
J. K. Tyl, Univerzita a divadlo

17. lekce:
Z historie daru (jednoduchý etnologický esej), Obchody a nákupy

18. lekce:
Princezna a voják (česká lidová pohádka), Banátští Češi (zaříkávačky jako současná realita českých vesnic v Banátu; svébytnost banátských Čechů – ani živý historický skansen, ani nápodoba současných Čech či Moravy)

19. lekce:
Humanitní obory, Komenský

20. lekce:
Rodina a výchova, Když je člověku sedm

21. lekce:
Jazyk, Keltové v Čechách
 

Copyright © Jindřich Vacek 1987

Advertisements