Jindřich Vacek, Curs practic de limba cehă, Universitatea din Bucureşti 1985, 2. vydání 1989

Toto je druhá učebnice češtiny pro začátečníky vydaná Bukurešťskou univerzitou, první napsaná rumunsky rodilým Čechem. Při práci na ní autor kladl důraz na tyto stránky výkladu:

   a) České skloňování a časování je probíráno postupně, ale paralelně. To studentům umožňuje už od první lekce tvořit věty.
   b) V oddílu Atenţiune! na konci každé lekce je české vyjadřování soustavně srovnáváno s rumunským.
    c) V oddílu Note lexicale, zařazeném rovněž na konci lekce, se upřesňuje význam některých českých slov, upozorňuje se na jejich mnohoznačnost nebo na jejich odlišné stylistické zabarvení v různém kontextu. Už zde se projevuje autorova koncepce výuky češtiny na uvedené univerzitě – snaha připravit mladé bohemisty nejen na každodenní konverzaci v češtině, ale také na práci s literárním textem.

Jednotlivé lekce jsou rozděleny na menší ucelené jednotky (zpravidla tři), což vyučujícímu umožňuje přizpůsobit rytmus výuky schopnostem žáků.

V připojené ukázce reprodukujeme většinu textu 1. lekce z druhého vydání knihy.

 

I.

PRVNÍ LEKCE

   a) Co je to? To je český časopis. Časopis je starý. Je ten časopis zajímavý? Ano, je zajímavý.
   Co je to? To je rumunská kniha. Ta kniha je nová. Je ta kniha dobrá? Není špatná, líbí se mi.
   Jaká je učebnice? Učebnice je nová a dobrá. A jaký je slovník? Slovník? Slovník je starý a špatný.
   Co je to? To je rumunské město. Jaké je to město? Je hezké a zajímavé.
   Co je to? Je to časopis, nebo slovník? Tohle je časopis a tamto je slovník. Je to kniha, nebo slovník? To není ani kniha, ani slovník, to je časopis.

co     ce
je     e, este

(…)

 

GENUL SUBSTANTIVELOR. CELE MAI FRECVENTE DESINENŢE
la nominativ singular

 

masculin      feminin             neutru

 

slovník  -0       kniha          -a     město      -o   DECLINARE DURĂ

 

pokoj     -0       učebnice   -e      moře       -e    DECLINARE MOALE

 

                          Bukurešť  -0       nádraží  -í

 

 

ACORDUL ADJECTIVELOR de declinare dură CU  SUBSTANTIVELE
la nominativ singular 

 

 masculin:        feminin:            neutru:

       -Ý                   -Á                       -É

 starý slovník    stará kniha        staré město

 

EXERCIŢII/CVIČENÍ:

(…)

 

   b)
– Prosím vás, mluvíte česky?

- Ne, česky nemluvím, ale trochu rozumím.
- Rozumíte dobře?
- Ne, nerozumím dobře, teprve se učím.
- Jak mluvíte?
- Mluvím rumunsky.

- Umí Karel rumunsky?
- Ano, umí, ale jen málo. Teprve se učí.
- Rozumí dobře?
- Rozumí, ale mluví špatně.

mluvit, í     a vorbi
česky     ceheşte

 (…)

 

VERBELE CU DESINENŢA –Í  la persoana a treia singular

mluvit (a vorbi)
indicativ prezent

  singular             plural
  1. mluvím –ím   mluvíme –íme
  2. mluvíš   –íš    mluvíte   –íte
  3. mluví     –í      mluví      –í

NEGAŢIE: nemluvím, nemluvíš, nemluví, nemluvíme, nemluvíte, nemluví

IMPERATIV
   singular               plural
   2. sg. mluv –0     1. pl. mluvme –me (să vorbim)
                               2. pl. mluvte  –te

NEGAŢIE: nemluv, nemluvme, nemluvte

 

VERBELE CU „ĚJ“

rozumět (a înţelege)
indicativ prezent              

rozumím  rozumíme         
rozumíš   rozumíte
rozumí     rozumějí

IMPERATIV: rozuměj, rozumějme, rozumějte

În vocabular, la aceste verbe „ěj“ este trecut între paranteze după forma infinitivului şi cea a persoanei întâi singular.

 

EXERCIŢII/CVIČENÍ:

(…)

   c)
– Vidíš ten nový slovník?

- Ano, vidím. Je to dobrý slovník.
- Myslím, že si ten slovník koupím.

- Vidíte tu rumunskou knihu?
- Ano, vidím. Je to zajímavá kniha.
- Myslím, že si tu knihu koupíme.

- Vidíš to české město?
- Vidím. Je staré, ale zajímavé.
- Myslím, že to město navštívím.

- Co se učíš?
- Učím se češtinu.
- Jaký jazyk je čeština?
- Je to hezký jazyk. Líbí se mi.

- Navštívíte Rumunsko?
- Ano, navštívím.
- Je to hezká země?
- Ano, je. Líbí se mi.

- Vidíš nádraží?
- Myslíš to nové? Ano, vidím.

- Už vidíš moře?
- Ne, nevidím.

vidět, ím (viz!)     a vedea
myslet, ím     a gândi, a crede (că)

(…)

 

ACUZATIV SINGULAR

 

              masculin (neanimat)        neutru

To je     ten nový slovník                   to staré město    NOMINATIV  

Vidím     ten nový slovník                   to staré město    ACUZATIV

 

La substantivele masculine neanimate şi la cele neutre forma acuzativului singular corespunde celei a nominativului singular.
(Forma acuzativului singular al masculinelor animate corespunde genitivului, vezi lecţia a doua.)

 

FEMININ:

 

To je     ta nová    kniha  učebnice  Bukurešť   NOMINATIV

Vidím     tu novou  knihu  učebnici  Bukurešť    ACUZATIV

 

VERBE REFLEXIVE

koupím si, koupíš si, koupí si, koupíme si, koupíte si, koupí si; kup si!, kupme si!, kupte si!

učím se, učíš se, učí se, učíme se, učíte se, učí se; uč se!, učme se!, učte se!

 

EXERCIŢII/CVIČENÍ:

(…)

 

ATENŢIUNE!

  1) În limba română:   În limba cehă:

Ce este acesta?
Ce este aceasta?         Co je to?
Ce sunt aceştia?
Ce sunt acestea?

   2) În limba română:   În limba cehă:
Ce este aceasta?            Co je to?
Aceasta este o carte.    
Sau: Este o carte.           To (obligatoriu!) je kniha.
                                        („Je kniha“ ar însemna aproximativ:
                                         „Există o carte.“)

   3) În limba română:            În limba cehă:
Acesta/Ăsta e un dicţionar.            slovník.
Aceasta/Asta e o carte.         To je kniha.
Acesta/Ăsta e un oraş.                    město.

   4) Topica:

Prezentare:                           Precizare:  
To je ten nový slovník.          Je to dobrý slovník.

De asemenea:

To je hotel.                               Je to hotel Intercontinental.
To je slovník.                            Je to stará kniha.
To je český slovník.                  Je to můj (al meu) slovník.
                                                 Je to první (primul) český slovník.
                                                 Je to slovník, který (pe care)
                                                 si koupím.

Jaká země je Rumunsko?        Je to hezká země.

   To je hezká země. – Identitate (Aceasta e o ţară frumoasă.)
                                     ŞI
                                     calitate (Aceasta e o ţară frumoasă.)  

   Je to hezká země. – NUMAI calitate (E o ţară frumoasă.)

   5) To je časopis.       Ten časopis je nový.
                                     Je to nový časopis.

      DAR NUMAI:           Je to český časopis.

   6) Topica:

       Rumunsko je hezká země.         Jaká země je Rumunsko?
     Hezká země je Rumunsko.          Která země je hezká?
                              Cea mai importantă informaţie.

   7) Poziţia pronumelui reflexiv:

Ten český student
Jan Novák               se učí rumunsky.
Eva

          ten český student
Učí se Jan Novák              rumunsky? 
          Eva

Pronumele reflexiv se pune imediat după primul cuvânt accentuat sau prima grupă de cuvinte accentuate inseparabile.

   8 ) To je… / Je…

Co je to?                      To je slovník. (Identitate)
Jaký je ten slovník?      Je nový. (Calitate)
Jaké je to město?         To je Praha. (Identitate.) 
Jaké je to město?         Je hezké. (Calitate.)
Jaké je to město?         Je to hezké město. (Spre deosebire
                                           de: „Je hezké město.“ = Există
                                            un oraş frumos.)

                                 *   *   *

NOTE LEXICALE

   1) În limba vorbită:           Expresii livreşti:

       tenhle, tahle, tohle         tento, tato, toto
       tamten, tamta, tamto      onen, ona, ono

   2) O nuanţă stilistică:

      Prosím vás, mluvíte česky? x Mluvíte česky, prosím?
                                                      (Cam rece, oficial.)
                           Ambele posibilităţi.

DAR NUMAI:

Prosím!  (Poftiţi.)
Prosím?  (Poftim? N-am înţeles.)
(Ale) prosím vás!   (Nu mai spuneţi!)

    3)
       Učím se česky.          x         Učím česky.
        (Învăţ ceheşte.)                  (Predau în limba cehă.)

    4)
       málo        =  puţin şi insuficient
                            Umím česky málo.

       trochu      =  puţin, dar suficient
                             Umím česky jen trochu.             

Copyright © Jindřich Vacek 1989